Roudnický kancionál

Pěvecký sbor Jeronym & Symposium musicum

Hudba církve podobojí

Stará česká duchovní hudba má ve srovnání s evropským vývojem svoje specifika, daná především vlivem husitského reformního hnutí na kulturní prostředí. Zvláštní význam Roudnického kancionálu spočívá v tom, že dochoval českou mši z utrakvistické církve. Názvy kališníci nebo utrakvisté - z latinského slova "utraque": podobojí - označují nejsilnější proud české reformace a navazují na hlavní požadavek husitské reformace: na slavení eucharistie podobojí. Při Večeři Páně se podle slov Kristových podával obecnému lidu (laikům) nejen chléb, ale i kalich. Zásada české reformace, kterou o sto let později převzal i německý reformátor Martin Luther ve svém učení o "obecném kněžství všech pokřtených", se stal východiskem reformy církevního a společenského života v Čechách a na Moravě: bohoslužba se koná v českém jazyce, evangelium se káže pro všechny srozumitelným způsobem, mešní zpěvy přebírá shromážděná obec nebo literátská bratrstva. A tato reforma se nezastavila u dveří kostelů: kalich vedl k demokratizaci celé společnosti.

Z toho je zřejmé, proč husité nejprve zamítli poměrně vyspělou soudobou polyfonní hudbu a navázali na o 200 let starší notredamskou školu. Uchopili ji ovšem svérázně: jednohlasy, dvouhlasy organální současné době má kolem 30 zpěváků a zpěvaček všech věkových skupin. Své jméno si vybral po významné osobnosti české reformace a Husově souputníku Jeronymu Pražském a tak nemůže překvapit, že se věnuje převážně duchovní hudbě z doby české reformace. Rozsáhlý repertoár od gregorianského zpěvu až po pětihlasou polyfonii čítá kolem 150 skladeb, většinou ze starých českých kancionálů z 14.-17. století (Roudnický, Sedlčanský, Královéhradecký, Franusův a další). Jeronym zpívá v bohoslužbách a při veřejných koncertech většinou bez doprovodu, někdy s doprovodem dobových nástrojů nebo varhan. Při těchto nahrávkách spoluúčinkuje soubor historických nástrojů Symposium musicum (Miloslav Klement, Karel Klement, Bohuslav Rattay a Jiří Průka).

Jiří Kolafa (1930 - 2001) byl absolventem Pražské konzervatoře a pražské Akademie múzických umění (AMU) v oborech klavír, skladba, varhany a řízení sboru. Do velkého množství vlastních skladeb se řadí čtyři oratoria, komorní hudba, pět písňových cyklů, přes 300 hudeb pro divadlo, film a televizi doma i v cizině. Kromě nahrávání hudby, praktického řízení sborů a hudebně teoretických prací učil Jiří Kolafa od 60. let na pražské DAMU a FAMU. Pěvecký sbor Jeronym řídil od roku 1955.