Historie sboru
    
    
     
    
      Vznik Jeronyma je spjat s osamostatněním I. žižkovského sboru ČCE roku 1921. I když se
      nepodařilo nalézt zakládající listiny, přesto se něco z předsevzetí zakladatelů zachovalo:
    
    
      "... Náš pěvecký kroužek nechce být tělesem, které by pěstovalo zpěv umělecký, koncertní a
      nemá být konkurencí pěveckých spolků. Chce sloužiti s láskou pouze našemu sboru a pěstovat
      hlavně písně chrámové ...
    
    
      Přesné datování vzniku pěveckého sboru je nejednotné. Rok 1921 můžeme určit jako roku
      ustanovení Českobratrského pěveckého kroužku Jeronym v Žižkově.
    
    
      Další archivní materiály hovoří až o době po druhé světové válce. Ale i v těch šesti těžkých
      letech se sbor scházel ke zkouškám a svým zpěvem nesl do dob těžkých zvěst o Boží věrnosti,
      lásce a naději.
    
    
      Novým rysem bylo pro sbor pronikání za hranice českomoravského prostoru. Sbor se už
      nesoustřeďoval jen na zpívání při sborových akcích na Žižkově. K dalším změnám došlo i v
      repertoáru, ze kterého byly postupně odstraňovány sólové skladby typu "věštba Libušina".
    
    
      Vznikl i tzv. Malý Jeronym. Tento dětský sbor se soustřeďoval na dětské duchovní písně.
    
    
      Několikrát také zpíval s velkým Jeronymem a zúčastnil se i festivalu pražských dětských sborů
      ve Smetanově síni Obecního domu.
    
    
      Zásadním zvrat v orienaci sboru nastal v roce 1955 příchodem nového dirigenta Jiřího Kolafy,
      který za dirigentským pultem vystřídal dosavadní dirigentku Vladimíru Cihlářovou-Wágnerovou.
      Cílevědomá pečlivá hlasová příprava, jasná představa směřování Jeronyma nejen po hudební
      stránce - změna repertoáru od romantických sborů ke staré české reformační hudbě, ale i po
      teologické stránce - to vše předznamenalo práci na desítky let až dodnes.
    
    
      Tento přerod Jeronyma na čas přerušil sotva započatou tradici větších zájezdů. Ale nevyloučil
      ji zcela. Po několika letech Jeronym navštívil tehdejší NDR.
    
    
      Od roku 1969 pak zahájil sérii týdenních soustředění, kde dál rozvíjel své hlasové průpravy,
      ale i prohlubování a navazování přátelství.
    
    
      Po roce 1989 nastala zásadní změna pro sbor a jeho členy. A tak Jeronym v následujících
      letech vyjel tam, kam před tím nemohl (Düssedorf, Aschaffenburk, Thiene, Mnichov a Basileje,
      Verona, Benátky).
    
    
      V této době se Jeronym odhodlal svůj repertoár - z větší míry - natočit. První variantou byly
      magnetofonové pásky. V současné době již existují nahrávky na CD-nosičích.
    
    
    
    
      Za osmdesátosm let existence prošel Jeronym mnohými úskalími, potýkal se s nepřízní z
      vnějšku, potýkal se s nedostatkem zpěváků. Zažil ale také mnohé povzbuzující a krásné chvíle.
      Mnozí tu našli své celoživotní partnery, jiní navázali celoživotní přátelství.
    
    
      Jeronym není jen pěvecký sbor, ale je to společenství lidí, které se neuzavírá, ale je
      otevřené každému, kdo má chuť zpívat a svou víru dosvědčovat druhým.
    
    
    
    
      Po odchodu Jiřího Kolafy se sbor ocitl na jistém rozhraní. Nikdo z členů si neuměl představit
      co bude dál. Vědělo se jedno. Že se chce zpívat, protože nikdo z členů nechtěl, aby ten
      osmndesátiletý kmen ztrouchnivěl.
    
    
      A Jeronym pokračuje. Za těch osm let po odchodu Jiřího Kolafy, se za jeho dirigentským pultem
      vystřídali tři dirigenti, když nepočítáme synovce Jiřího Kolafy, který na začátku pomohl s
      jakousi záplatou, a který již v dřívějších dobách s námi spolupracoval a zúčastňoval se
      soustředění i zájezdů.
    
    
    
    
    
    
      Prvním byl Haig Utidjian
    
    
      Vystudoval Universitu v Sussexu (1985-1988), Imperial College, University 
      v Londýně (1988-1989), Pembroke College, University v Cambridge (1989-1994),
      Guildhall School of Music and Drama v Londýně (1994-1995), získal stipendium
      „Bob Harding Bursary for Young Conductors“ (1995-1996) a v Praze absolvo
      val uměleckou stáž na Hudební fakultě AMU (1998-2000).
      Od roku 1998 působí v Čechách jako dirigent celé řady orchestrů a pěveckých
      sborů - Pražský mezinárodní orchestr mládeže (1999-2000), Severočeský komor
      ní orchestr (2000-), Smíšený pěvecký sbor Slavoš Beroun (2001-), Komorní 
      orchestr Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze (2001-), Komorní orchestr a 
      sbor Univerzity Karlovy (2001-), pěvecký sbor Jeronym (leden - prosinec 2002).
      Detailní údaje naleznete (převážně v angličtině) na jeho osobní WWW stránce
      Haig Utidjian . Pěvecký sbor Jeronym řídil v roce 2002.
      
    
    
      Dá se říci, že to byl jeden z těch let rok krize, kdy se i zdálo, že se
      sbor rozpadne, a přicházely i myšlenky na to, že sbor z většinou členů si
      najde jiné domovské prostředí, kde by mohl pracovat v duchu minulosti.
    
    
    
    
    
    
      Jonáš Hájek
    
    
      Narozen 12. listopadu 1984, v Praze je český básník a hudebník. Vy
      studoval gymnázium s hudebním zaměřením (violoncello), po ročním pobytu v
      zahraničí (Hochschule für Musik und Theater Leipzig) se vrátil ke studiu 
      hudební vědy na FF UK a vystudoval hudební vědu na FF UK. Hraje na violon
      cello. V roce 2007 získal za svou sbírku Suť Cenu Jiřího Ortena (společně 
      s Petrou Hůlovou, která cenu dostala za román Umělohmotný třípokoj), Jonáš
      Hájek patří mezi redaktory kulturního serveru Totem.cz. Jonáš Hájek je sy
      nem matematika Petra Hájka. Básně publikoval na literárním serveru Totem.cz,
      v časopisech Obrácená strana měsíce, Souvislosti, A2, aj. V roce 2007 vy
      dal knihu básní s názvem Suť (Cena Jiřího Ortena) a sbírku s názvem Závěs
      ný obraz. Další informace naleznete na webu Jonáš Hájek. Pěvecký sbor Je
      ronym řídil v letech 2003 - 2008. V roce 2007 publikoval studii - "Archa,
      jež se nepotopila. Mše k svátku Nanebevzetí Panny Marie z rkp. B roudni
      ckého proboštství", - Hudební věda, 2007, 44, 2, pp. 127-152 .
      
    
    
    
    
    
    
      Jan Bubák
    
    
      Vedl Jeronym od listopadu 2008 do června 2009.
    
    
    
    
    
    
      Viktorie Dědečková
    
    
      Sopranistka a sbormistryně, se narodila v Praze roku 1987. Od dětství se 
      věnovala hře na klavír, příčnou flétnu a sborovému zpěvu. Po maturitě na 
      gymnáziu s hudebním zaměřením vystudovala tříletý bakalářský obor Sbormi
      strovství chrámové hudby na Týnské škole pod záštitou Pedagogické fakulty
      UK. Založení pěveckého sboru Victoria bylo vyústěním jejího studia a zá-
      liby ve staré hudbě. Sólový zpěv studovala nejprve u Daniely Šounové-Brou
      kové, poté u Zuzany Lászlóo a od roku 2007 je žákyní Jiřího Kotouče. Pravi
      delně spolupracuje také s korepetitorkou Jelenou Noskovou. V únoru 2010 
      absolvovala kurz staré hudby a barokního tance Académie de Sablé v pěvecké
      třídě Caroline Pelon. Od října 2009 je členkou externího sboru Státní Ope
      ry Praha. Soustavně se věnuje koncertní činnosti, především v oblasti staré
      hudby. V květnu 2010 získala stipendium na letní kurzy staré hudby a barok
      ního tance v Sablé-sur Sarthe ve Francii. Také byla přijata na navazující
      magisterské studium oboru Hudební věda na FF UK. Kromě sboru Victoria řídí
      v současné době také Jeroným, smíšený pěvecký sbor, založený r. 1921 zaměře
      ný na hudbu české reformace. Další informace naleznete na webu Victoria chorus.      
    
    
    
    
    
      Věříme, že i přes to, že Jeronym je ve velké krizi, bude dál pracovat, a
      že do jeho řad přijdou nové posily a i ti, kteří z různých důvodů na čas
      svou zálibu ve zpěvu opustili.