Bratr J. Stolař se narodil 27. září 1922.

V roce 1941 začal studium teologie u prof. J. B. Součka, jak je organizovala a řídila synodní rada, a od roku 1950 nastoupil jako vikář našeho sboru. Farářem zde byl ustanoven v roce 1952.

Své studium si rozšířil o tři roky ve Spojených státech severoamerických na slavné Yale University v New Haven. Stal se doktorem teologie a učil řečtinu a angličtinu na Komenského evangelické fakultě v Praze.

Ke všem úkolům přistupoval s neobyčejnou pracovitostí, svědomitostí a spolehlivostí. Jeho působivá kázání vycházela z pečlivé exegetické práce a promýšlení textu i z pastýřské zkušenosti. Vyznačovala se snahou proniknout k podstatě a významu textu a tlumočit jej co nejsrozumitelněji, přitom však byla doprovázena jeho neodmyslitelným osobitým humorem.

Zvláštním přednostním rysem jeho povahy byl důvěrný vztah k mládeži. Po léta řídil s nesmírnou pílí a uměním práci s nekonfirmovanými jako tajemník synodní rady. Přejal tak odpovědnost za obor, který příručkami pro dětská bohoslužebná shromáždění byl po léta v nejpravidelnějším styku se sbory.

Nemůžeme zde opomenout také jeho práci v překladatelském týmu, kde se významně podílel na novozákonním překladu Evangelia Lukáše a Skutků apoštolských.

Jeho další literární pozůstalost je rozpýlená do příruček, článků církevních časopisů.