Do 500. výročí upálení Mistra Jana Husa plánovali evangelíci na Žižkově dokončit stavbu nového, vlastního kostela. Přístřeší pro rostoucí počet evangelíků v dělnické předměstí Prahy se měla nazývat "Betlémská kaple" - stejně jako kdysi Husovo působiště na Starém Městě pražském - a tím demonstrativně navázat na násilně přerušenou tradici české reformace.

Stavba kostela byla zadána stavitelské firmě Blecha a vznikla podle projektu architekta Emila Králíčka.

Emil Králíček se narodil v Havlíčkově Brodě, studoval na gymnáziu a odborné průmyslové škole, absolvoval praxi u architekta Antonína Balšánka. V druhé polovině devadesátých let 19. století odchází do Darmstadtu, kde se dostane do ateliéru Josefa Marii Olbricha, v němž se řeší aktuální architektonické úkoly. V roce 1903 se vrací do Prahy a na- stupuje do renomované Blechovy firmy, která získává řadu zakázek v tehdy rušně se rozšiřujícím jádru Prahy.

Králíček navrhl desítky domů v Praze, Jičíně, Českém Brodě, Lysé nad Labem, Spálově, chorvatském Splitu nebo Bašce aj. Nejdříve projektoval fasády ve stylu vegetabilní secese ve spolupráci se sochařem prof. Celdou Kloučkem (např. vlastní dům Matěje Blechy na vltavském nábřeží, domy na Senovážném náměstí ad.), poté přešel ke geometrické secesi a moderně (vily Na Zátorce, domy v Karlíně, sokolovna a kostelík v Libni, hotel Zlatá husa, Adamova lékárna, Šupichovy domy na rohu Václavského nám. a Štěpánské ulice ad.).

Nejzajímavější je Králíčkovo kubistické období 1912-13. V této době projektoval např. dům v Karmelitské ulici, dům Diamant v ul. Spálené, Betlémskou kapli na Žižkově, vilu v Lysé nad Labem a další stavby a detaily. V počtu kubistických realizací nemá u nás Králíček konkurenci.

Během první světové války byl Králíček povolán do vojenské služby, po roce 1922, kdy se vrátil do Prahy, nacházíme stopy jeho působení v realizacích jeho firmy Králíček - Šolc. V roce 1930 spáchal sebevraždu. Důvodem mohly být rodinné spory, ale i ekonomické potíže.

Králíček byl původně znám jen několika teoretikům. Pracoval totiž, jak bylo na přelomu minulých století zvykem, anonymně ve velké stavitelské firmě Matěje Blechy. Králíčkova tvorba prošla různými etapami, vždy je však svým charakterem jasně odlišitelná od prací ostatních dobových architektů. Některá jeho díla byla původně připisována jiným autorům, například lucerna na Jungmannově náměstí Vlastislavu Hofmanovi. Jiná byla i odborné veřejnosti neznámá. Králíčkův rukopis je poměrně jednoznačně čitelný, a tak se pomocí důkladného průzkumu podařilo dokázat jeho autorství u mnoha pražských secesních i kubistických domů či alespoň jejich průčelí.

Životopis

Stavby