Dne 12. dubna 2005 jsme si připomenuli ve sboru ČCE v Praze 3 - Žižkově I. požehnané jubileum tolik blahodárného života našeho em. presbytera, plně uvědomělého křesťana a opravdového aristokrata tělem i duší.

"Barometrický" údaj vůbec neodpovídá jeho životnímu elánu, živelné energii, v ničím nezamlčující Boží jméno - dar milosti žít každodenně s Biblí, neustále hledat naléhající orientace k osobnímu, věčnému Bohu lásky a konečné záchrany.

Poznáním i působením se stal nejrespektovanějším svědkem, často opravujícím naše představy a pochybnosti. Potvrzuje smysluplnost eschatologického hledání a tvoření, obzvlášť nanovo dne odpočinutí. Plně vyhledává ekumenické příležitosti různých denominací a tradic kolem nás, aby dokládal neokázale každému vítanému hostu obdivuhodnou šíři zájmu pro porozumění, pochopení a možné příjetí v otevřené budoucnosti.

Tak se mu už před lety podařilo vzkřísit naše zanedbáváné biblické hodiny. Naprosto vzdálen jakémukoliv doktrinářství, proč má člověk, který chodí s Bohem, hovořit se svým srdcem, jak to zamýšleli žalmisté, a ovšem také se svou duší, jak to prosebně připomínal sv. Augustin. Nikdy neopouští přesvědčení neotřesitelné, spasitelné pravdy i nápravy k odpovědnému důstojenství ve vzájemné službě soucítění. Věk dosud neohrozil jeho tak silný potenciál každodenního kontaktu s lidmi, jejich starostmi a tajnostmi, aby je zbavil obav, nejistoty, pokaždé s hotovou nabídkou pomoci.

Nepřestává v úsilí komunikace podpořit nadační i misijní úkoly, nedat se odradit při pastoraci, najít cestu zpět mnohým evangelickým rodinám, odcizeným církvi. Jeho úcta k pramenům, úzkostlivá objektivita i poučení zasvěceného badatele a znalce nepřipouští žádné dobové slevování ani pošetilé laciné výklady. Nalézá pochopení vypořádat se s pokračující sekularizací, novou konjunkturou ekonomickou a problematickou realitou politickou. Nedokáže nikoho ignorovat ani pro protichůdné názory.

K devadesátinám dostal náš jubilant, a okamžitě zvládl počítač, aby své síly poznání historických souvislostí právních a uměleckých, proměnil do možností informatiky v provázanosti institucí vědy, kultury, globalizace a další nové perspektivy, s oprávněnou snahou ještě více péčovat o nezbytné uplatnění potřebné kritiky a také včasné etické nápravy. Pochopil životní styl mezigenerační solidarity, nenadekretovaný, za to plně osvobozující.

Zve k sobě neuspokojené sborové účastníky v krizových rozhodováních, aby poskytl zasvěcenou úlevu a zodpovědné řešení. Neustále se vrací k další existenci našich církevních časopisů s hlubokou starostlivostí o jejich úroveň. Dokazuje bytostný zájem o věroučné otázky, svědectví milosrdenství a spravedlnosti, spolehnutím na Boží slovo a jeho zachováním. Tak se nadobro vepsal jubilant bratr JUDr. Miloš Kočka do naších svědomí, ano, poznamenal nás Kristovým znamením.

Díky, Bože, za vše, co se daří, víme-li, co máme dělat. Pokorně a snažně prosíme, pro Tvého oddaného a věrného služebníka za hojnost požehnání ještě také do let příštích.

Vděčný sbor